Beseda k listopadu 1989: „Bylo snadno uvěřitelné, že na Národní třídě někoho zabili.“

Jedním z posledních pořadů na Světě Plzeň 2019 byla vzpomínková beseda k listopadu 1989. O svých zážitcích přišel mluvit někdejší disident, publicista, historik a komunální politik Petr Náhlík a spisovatelka, redaktorka a ředitelka plzeňské pobočky Paměti národa Markéta Čekanová. 

Petr Náhlík rozdal v úvodu přítomným kopie pozvánky na studentské shromáždění na Albertově, které skončilo na Národní třídě brutálním bitím účastníků. Náhlík popisoval dramatické události ze 17. listopadu 1989 tak, jak je sám zažil. Připomněla například, že v nejvypjatějších chvílích StB zamkla domy a průchody na Národní třídě a pomocí speciálních obrněných vozů tlačila dav na pohotovostní pluk veřejné bezpečnosti. "Je to vidět jen na pár fotkách, ale u Národního divadla se objevily obrněné vozy s radlicemi na lidi," uvedl Petr Náhlík. Z demonstrace si odnesl zranění páteře a zad, kvůli kterému strávil dva týdny v nemocnici. "Když nás kolem půlnoci pustili z výslechu, na ulici se válelo oblečení. Nejenom kabáty, ale i spodní prádlo. A všude byla spousta krve. Bylo snadno uvěřitelné, že někoho zabili," dodal.

Markéta Čekanová v listopadu 1989 studovala v Plzni vysokou školu a navštěvovala svého manžela v plzeňských kasárnách. "Do 17. listopadu museli povinně sledovat televizní zprávy, po této události přišel zákaz. Nesměli číst noviny nebo poslouchat rádio. Nosila jsem jim do kasáren informace," vzpomíná. Podle jejích slov se informace o brutálních událostech na Národní třídě dostaly mezi plzeňské studenty až po víkendu, kdy přijeli studující z domovů na koleje. Plzeňské události se hnuly až v úterý. "Mí rodiče o mě měli strach, nechtěli, abych se do něčeho zapletla. Až po pádu režimu jsem se dozvěděla, že můj otec byl politický vězeň. Rodiče se mě snažili uchránit, a proto byla rodinná historie tabu," dodala Čekanová.