Český komiks už je na světě 170 let

Alespoň to s jistou licencí tvrdí Centrum pro studium komiksů, na jehož činnosti se podílejí Martin Foret, Tomáš Prokůpek, Michal Jareš a Pavel Kořínek. Právě tato čtveřice představila na veletrhu své bádání v oblasti vývoje českého komiksu. 

Podle jejich interpretace se komiks u nás poprvé objevil v uvolněném roce 1848, kdy začínají vycházet první satirické časopisy. V nich si své místo našla i krátká vyprávění s obrázky, jakési protokomiksy. Na jejich tvorbě se podílely takové osobnosti jako například Josef Mánes. Bachův absolutismus ale vydávání satiry násilně zpřetrhal, a tak se další pokusy objevily až v 60. letech 19. století, kdy na scénu vstupuje praotec českého komiksu Karel Václav Klíč, vydavatel Veselých listů a inovátor grafických a tiskařských postupů. 

Byl to on, kdo stvořil první legendární komiksovou postavu - stréčka Mrkvičku. Zatím ale doprovodný text stál mimo samotný obrázek. Až v roce 1905 Karel Stroff činí první pokusy s promluvovými bublinami v obrázcích ve svých Příhodách pana Ťopáska. V roce 1922 přichází Josef Lada se Šprýmovnými kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše. O dva roky později začíná vycházet první český časopis ryze specializovaný na komiksovou tvorbu pod názvem Koule. Nemá ovšem dlouhého trvání, neboť není ještě dostatek zájemců o jeho koupi. Vývoj českého komiksu se už ale nedá zastavit. 

V roce 1929 se začíná objevovat Pepina Rejholcová Františka Voborského. Jde o postavu bodré venkovanky, na níž se za pomocí slovních hříček zobrazuje kontrast mezi městem a venkovem. Je to také první komiks, podle kterého vznikne celovečerní hraný film. A pak už vývoj spěje k prvním vrcholným dílům: Ferda Mravenec Ondřeje Sekory, psík Puňta Reného Klapáče (poprvé se kolem postavy buduje svébytný svět) a hlavně komiksová legenda Rychlé šípy. I za války tvorba pokračuje (Lovec jelenů Miloše Nováka) a v letech 1947 - 48 se objevuje první romantický komiks Zuzanka a její svět s lehce parodickým nádechem. 

Pak přichází dlouhé období komiksového temna. Z tohoto temna se až v polovině šedesátých let jako zjevení vynoří Kája Saudek se svým vrcholným dílem Kdo chce zabít Jessii?. V období normalizace komiks přežívá zejména v dětské tvorbě. Velkou popularitu si získává Kocour Vavřinec Věry Faltové a hlavně Čtyřlístek Jaroslava Němečka. Kromě seriálu šlo i o víceméně pravidelně vycházející časopis, který propůjčoval prostor také řadě jiných komiksových příběhů. A komiks se kupodivu objevoval i v samizdatu. Po sametové revoluci dosáhl asi největšího věhlasu Zelený Raoul Štěpána Mareše. Následně, po chvilkovém útlumu komiksu, se kolem roku 2010 objevuje Generace nula, která se sdružuje kolem dodnes vycházejícího specializovaného časopisu AARGH! A v té samé době se začíná objevovat i originální knižní komiks, jehož nejznámějším příkladem je Alois Nebel (Jaroslav Rudiš a Jaromír 99).

RaŠ