Cestou po Praze zaslechla Oksana Maslova v tramvaji rozhovor dvou lidí. Neznámý cestující posílal všechny Ukrajince domů, prý jsou s nimi jen problémy a nikdo je tu nechce. Člověk naproti mu oponoval. "To mě přimělo hledat další informace. Zjistila jsem, že hned v roce 2022, kdy Česko přijalo největší množství uprchlíků z Ukrajiny, vrátili tito imigranti do českého rozpočtu 8 miliard korun," uvedla na začátku besedy spisovatelka. Díky tomuto rozhovoru pak vyšla kniha Fénixové, která přibližuje osudy Ukrajinek v Česku.

"Většinou sem směřovaly ženy s dětmi. Začala jsem se zajímat o to, kdo to je, jak je možné, že se během roku naučily nový jazyk a posunuly se z pozice válečných uprchlic do pozice někoho, kdo vrací peníze do rozpočtu," vysvětlovala Oksana Maslova. Pro svou knihu vyzpovídala na 200 žen a z nich vybrala 10 do své knihy. Šest hrdinek se pak představilo přímo na besedě.

Autorka prozradila, že po příchodu do Česka měla nutkavý pocit být užitečná. Založila telegramový kanál sdílela praktické informace o životě v České republice. Informace původně určené pouze pro přátele nabraly na popularitě. A mezi odběrateli se objevilo zmíněných 10 žen. "Můj vlastní příběh není pro knihu důležitý. V jejím centru pozornosti jsou ženy, které se dokázaly uplatnit například ve vědecké laboratoři, na divadelních prknech nebo v architektuře," dodala Maslova.

"Doufám, že naše příběhy budou poskytovat motivaci a další smysl ostatním Ukrajincům, kteří tu žijí, aby se nebáli něco říct, o něco požádat," uvedla zpěvačka Olga, jedna z hrdinek knihy Fénixové. Česko ji prý podle jejích slov moc baví.

"Pracuji ve škole s dětmi, kterým je kolem 12 let," vysvětlovala Anna, další z hrdinek, "občas se mě ptají, odkud znám angličtinu, když jsem z Ukrajiny. Byla bych ráda, kdyby tato kniha ukázala, že Ukrajinka automaticky neznamená uklízečka. Jsme vzdělaní, chytří a zvládáme tu pokračovat v našich původních oborech."

Všechny ženy děkovaly za podporu, které se jim při stěhování a zabydlování dostalo. A přály si, aby se kniha dostala mezi co nejvíce Ukrajinců, jimž by mohla přinést inspiraci. Českým čtenářům by pak podle jejích slov mohla ukázat nestereotypní pohled na Ukrajince prchající před válkou. "V knize je kromě příběhů také kapitola Co dělat, když se nedá nic dělat. Jsou v ní recepty našich hrdinek na složité životní situace – a to nejen při útěku před válkou," doplňovala Oksana Maslova.

Na závěr hrdinky zdůrazňovaly, že v náročných situacích je nutné najít v sobě vnitřní motivaci, která člověka žene dál. A pokud není k nalezení, nebát se říct o pomoc – třeba terapeutovi – nebo se nebránit antidepresivům. "Tak velkou vnitřní sílu jako tyto hrdinky nemám, ale to, že tu sedíme, je důkaz, co všechno se může povést, když člověk napřímí své síly," uzavřela spisovatelka. 

ENGLISH VERSION:

Ten heroines who fled the war in Ukraine inspire with their stories

On her way through Prague, Oksana Maslova overheard a conversation between two people on the tram. An unknown passenger was sending all the Ukrainians home, saying that they were just trouble and nobody wanted them here. The man opposite him objected. "That made me look for more information. I found out that in 2022, when the Czech Republic accepted the largest number of refugees from Ukraine, these immigrants returned 8 billion Czech crowns to the Czech budget," said the writer at the beginning of the debate. That conversation inspired her book Phoenixes from Ukraine which describes the lives of Ukrainian women in the Czech Republic.

"Most refugees were women with children. I became interested in who they were, how it was possible that they learned a new language in a year and moved from the position of war refugees to the position of someone who returns money to the budget," explained Oksana Maslova. She interviewed around 200 women and selected ten of them for her book. Six of them introduced themselves during the debate.

The author said that after having arrived in the Czech Republic she had a compelling feeling to be useful. She created a Telegram channel to share practical information about life in the Czech Republic. Information originally intended only for friends grew in popularity. And the ten women concerned were among the subscribers. "My own story is not important for the book. The book focuses on women who managed to prove themselves for example in a scientific laboratory, on the stage or in architecture," added Maslova.

"I hope that our stories will motivate other Ukrainians who live here, so that they feel worthy and are not afraid to speak up or to ask for something," said singer Olga, one of the heroines of Phoenixes from Ukraine. She said that she enjoys her life in the Czech Republic very much.

"I work in a school with children who are around 12 years old," explained Anna, another of the heroines, "sometimes they ask me how I know English when I'm from Ukraine. I would like this book to show people that a Ukrainian woman does not automatically mean a cleaner. We are educated, intelligent and we manage to continue pursuing our original careers here."

All the women thanked for the support they received with moving and settling in. They would like the book to reach and possibly inspire as many Ukrainians as possible. According to them, it could show Czech readers a non-stereotypical view of the Ukrainians fleeing the war. "In addition to the stories, the book also contains a chapter on what to do when nothing can be done. It contains the recipes of our heroines for difficult life situations – and not only when fleeing the war," added Oksana Maslova.

In conclusion, the heroines emphasized the need to find inner motivation in challenging situations to keep going. And if the person fails to do so, he or she should not be afraid to ask for help – from a therapist for instance – or even to use some antidepressants. "I don't have as much inner strength as these heroines, but the fact that we're sitting here is proof of what can be done when you put your mind to it," the writer concluded.