Přední slovenský spisovatel Silvester Lavrík a maďarský autor Pál Závada se společně s překladatelkami Evou Andrejčákovou a Tünde Mészáros sešli v debatě na téma Vyrovnávání se s minulostí v současné visegrádské literatuře. Moderátorem setkání byl Aleksander Kaczorowski. 

"Prožíváme problém rozpolcené společnosti. Zdá se vám, že v takovéto době má autor větší úkol? Že by literatura měla víc promlouvat?" zeptal se v úvodu debaty Aleksander Kaczorowski. "Spisovatel se snaží pojmenovat to, jak žijeme, jak chceme žít, a je zodpovědný za to, jaká používá slova a jak působí na ty, kteří je čtou. Lehkovážné a nezodpovědné používání slova ve veřejném prostoru nás vlastně posunulo do situace, kterou nyní prožíváme," řekl Silvester Lavrík. "Nechci svými knihami nikoho vychovávat, ale pokud moje slova iniciují diskusi ve společnosti, jsem samozřejmě rád," dodal Pál Závada. Překladatelka jeho knih Eva Andrejčáková připomněla, že už Závadova kniha Jadvižin polštář, která líčí život a problémy slovenské vesnice v Maďarsku 20. století, a která vyšla v bouřlivých 90. letech, vyvolala velkou diskusi. "Byla to doba poznamenaná národnostními vášněmi a kniha se objevila jako světlo v tehdejším marasmu. Každá z Pálových knih 'šlape' do problémů, které z historického hlediska nemáme zpracované." Silvester Lavrík přiznal, že i pro něj byla kniha Jadvižin polštář zábleskem v suchopárných letech. "Byl to velký zážitek," řekl a dodal, že Pál Závada, který je svým psaním rozkročený mezi Maďarskem a Slovenskem, dokazuje, jak moc jsou si obě země podobné. "Jsem rád, že ho můžeme považovat tak trochu za našeho spisovatele," řekl Silvester Lavrík. Pál Závada na to navázal slovy, že v našem regionu řešíme podobné problémy a je dobré, když o sobě navzájem čteme, když se lépe poznáváme. "Víme, proč bychom měli číst autory, kteří jsou z našeho regionu. Je skutečně třeba, abychom o sobě víc věděli," dodala překladatelka knih Silvestera Lavríka Tünde Mészáros a navázala tématem překladů maďarských a slovenských knih. "Silvesterova kniha Nedělní šachy s Tisem měla velký ohlas. Je dobře, že se takové knihy překládají," řekla. Kniha líčí příběh dívky, která se osobně znala s někdejším slovenským prezidentem Tisem, politikem, který kolaboroval s nacisty. Na pozadí hlavní zápletky vnímáme tehdejší život a náladu ve společnosti. Obecně si ale knihy ze zemí Visegrádu cestu na světový trh stále hledají. Nejsou překládány v takovém množství, jaké by si zasloužily, i když se situace v poslední době přece jen trochu zlepšila. Důvodem může být i fakt, že problémy, které náš region řešil a řeší, se vlivem médií stávají známými, a i čtenáři ze vzdálenějších zemí vnímají historické souvislosti, zajímají se o problematiku a tím pádem i o literaturu, která se dějinným událostem věnuje. Slova, že literatura spojuje, platí i v tomto případě. 

ENG VERSION:

IT IS GOOD WHEN WE READ ABOUT EACH OTHER

Leading Slovak writer Silvester Lavrík and Hungarian author Pál Závada together with translators Eva Andrejčáková and Tünde Mészáros met for a debate on 'Dealing with the Past in Contemporary Visegrad Literature'. The debate was hosted by Aleksander Kaczorowski.

"We deal with the problem of fragmented society. Do you think that authors play a greater role at a time like this? That literature should speak more?" asked Aleksander Kaczorowski at the beginning of the debate. "A writer tries to depict the way we live, the way we want to live, and is responsible for what words he or she uses and how they affect those who read them. Reckless and irresponsible use of words in the public space has actually gotten us to the situation we are currently experiencing," said Silvester Lavrík. "I don't want to educate anyone with my books, but if my words initiate a discussion in society, I am of course happy," added Pál Závada. The translator of his books, Eva Andrejčáková, mentioned that Závada's book Jadviga párnája [Yadviga's Pillow], which describes the life and problems of a Slovak village in Hungary in the 20th century, and which was published in the turbulent 1990s, already caused a great deal of discussion. "It was an era marked by national passions and the book appeared as a light in the morass of that time. Each of Pál's books touches on issues that we haven't dealt with historically yet." Silvester Lavrík admitted that for him too Jadviga párnája was a pillow during the tedious years. "It was a great experience," he said, adding that Pál Závada, whose writing is straddling Hungary and Slovakia, proves how similar the two countries are. "I'm glad that we can consider him a bit our writer," said Silvester Lavrík. Pál Závada went on to say that in our region we are dealing with similar problems and it is good to read about each other, to get to know each other better. "We know why we should read authors who come from our region. We really need to know more about each other," added Tünde Mészáros, translator of Silvester Lavrík's books, and continued with the topic of translations of Hungarian and Slovak books. "Silvester's book Nedeľné šachy s Tisom [Sunday Chess with Tiso] was a big hit. It is good that books like that get translated," she said. The book tells the story of a girl who was personally acquainted with the former Slovak president Tiso, a politician who collaborated with the Nazis. In the background of the main plot, we perceive the life and mood of the society at that time. But in general, books from the Visegrad countries have yet to find their way to the world market. They are not translated as much as they deserve, even though the situation has somewhat improved recently. This may also be due to the fact that the problems that our region has solved and is dealing with are becoming known through the media, and even readers from more distant countries perceive the historical context and are interested in the issue and, consequently, in the literature that deals with historical events. The saying that literature unites is true here, too.