Švýcarský spisovatel Peter Stamm, belgický filolog a spisovatel Stefan Hert­mans a dramaturg festivalu Svět knihy Praha Guil­laume Basset se v programu nazvaném Mezi kladivem a sekerou zamýšleli nad citátem Franze Kafky a mottem letošního ročníku veletrhu: "Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás."

Otázka k diskuzi zněla, zda spíše než Kafkovou sekerou, nepíše spisovatel Nietzscheho kladivem, není tím, kdo trpělivě zkoumá minulost, zákulisí, iluze vztahů a jejich tajemství.

"Já mám pocit, že smysl Kafkova citátu je tvrdou metaforou. Říká, že musíte v lidech rozbít led, abyste se dostali do jejich nitra. A můžete toho dosáhnout knihou," řekl Peter Stamm.

Guillaume Baset doplnil jeho slova otázkou, zda je psaní způsobem, jak se dostat i sám k sobě. "Určitě. Kdykoli jsem něco o světě pochopil, bylo to díky literatuře. Je to nejlepší způsob, jak se dobrat nitra sebe a světa," dodal Peter Stamm. "Myslím, že v podstatě každá kniha je určitá analýza nás samotných, nás autorů," přidal se k debatě Stefan Hertmans.

Guillauma Basseta zajímalo, zda oba přítomní autoři souhlasí s tím, že spisovatel může být sám překvapen tím, co napsal. Peter Stamm odpověděl, že právě ty momenty, kdy ho napadne vinout příběh jinak, než jak původně zamýšlel, ho baví nejvíc. "Jednou jsem po první třetině knihy nechal hlavní postavy zemřít. Řekl jsem si proč ne a udělal jsem to. Původně jsem to ale nezamýšlel." Stefan Hertmans dodal, že si mnozí lidé myslí, že spisovatelé svými hrdiny manipulují, ale tak to není. "V okamžiku, kdy jsem si to uvědomil, osvobodilo mě to." Guillaume Basset položil oběma autorům další otázku, a sice, jak poznají, že kniha je hotová, že už na ní nic nedokáží vylepšit. "Myslím, že není nikdy dokončená," odpověděl Peter Stamm. "Její život po vydání pokračuje." Další otázka zněla: Která kniha pro vás udělala to, co naznačuje Kafka v citátu? Peter Stamm uvedl knihu Alberta Camuse Cizinec a Stefan Hertmans zmínil autora Rainera Mariu Rilkeho. Diskutovalo se i o tom, zda na některou z knih, které přítomní autoři napsali, reagovali čtenáři v duchu Kafkova citátu, tedy, že se jich příběh dotkl tak, že "rozbil jejich vnitřní led". "Jedna žena mi napsala, že na základě mé knihy se rozvedla s manželem, protože pochopila, co je na jejich vztahu špatného. Ne, že bych si přál něčí rozvod, ale v tomhle případě kniha té ženě pomohla, vysvobodila ji," vzpomínal Peter Stamm. Stefan Hertmans přidal příběh o knize, kterou napsal na základě zápisků svého dědečka z první světové války, a kdy se mu ozval čtenář s tím, že i jeho dědeček bojoval v první světové válce a na základě jeho knihy začal po jeho minulosti pátrat. "Našel jeho zápisky a představte si, že můj dědeček zachránil toho jeho. Řekl mi, že kdyby nebylo mého dědečka, on by tu nebyl. To byl silný okamžik."

Zajímavá otázka vyvstala, zda "hlas knihy" v ní zůstává i při překladu, zda se neztratí. "Jsem šťastný, že je tolik knih překládáno, ale komunikaci s překladateli nemám moc rád. Nicméně musíme zůstat v kontaktu," odpověděl Peter Stamm. "Moje úcta k překladateli je velká. Vždycky, když se se mnou spojí, má spoustu otázek, zajímá ho třeba dialekt, různé drobnosti. Rozhodně se snaží ten můj hlas zachovat, předat tak, jak jsem chtěl," dodal Stefan Hertmans. Jako odpověď na úvodní otázku a uzavření debaty zaznělo, že kniha je organické médium, není tedy ani kladivem ani sekerou.

ENGLISH VERSION:

BOOK IS AN ORGANIC MEDIUM

Swiss writer Peter Stamm, Belgian philologist and writer Stefan Hertmans and Guillaume Basset, Dramaturg of Book World Prague, reflected on the quote by Franz Kafka and the motto of this edition of the fair, "A book must be the axe for the frozen sea within us", in a programme entitled "Between the Hammer and the Axe".

The main point for discussion was whether rather than using Kafka's axe the writer is the one using Nietzsche's hammer, the one who patiently examines the past, the backstage, the illusions of relationships and their secrets.

"In my opinion the meaning of Kafka's quote is a harsh metaphor. It says that you have to break the ice in people to get to their hearts. And you can achieve that by a book," said Peter Stamm.

Guillaume Baset then asked whether writing could be a way to dive deep within oneself. "Certainly. Whenever I learned anything about the world, it was through literature. It is the best way to get to know yourself and the world," added Peter Stamm. "I think that every book is basically a kind of analysis of ourselves, the authors," joined the debate Stefan Hertmans.

Guillaume Basset wondered if the two authors present agreed that a writer might be surprised by what he or she had written. Peter Stamm replied that it was those moments, when he came up with the idea to spin a story in another way than what he had originally intended, that he enjoyed the most. "Once, I let the main characters die after the first third of the book. I thought why not and went for it. But it wasn't my initial idea." Stefan Hertmans added that many people think that writers manipulate their characters but that it's not the case. "Once I realised that, I felt free." Guillaume Basset asked the two authors another question, namely how they know when the book is finished, when there is nothing that can be improved? "I don't think that it's ever finished," replied Peter Stamm. "It continues living its own life once it is published." Another question was: Which book did for you what Kafka suggests in his quote? Peter Stamm chose The Stranger by Albert Camus and Stefan Hertmans mentioned Rainer Maria Rilke. It was also discussed whether any of the books written by the present authors elicited a reaction from the readers in the spirit of Kafka's quote, that is, whether the story touched them in such a way that it "broke their inner ice"? "One woman wrote me that she divorced her husband based on my book because she realised what was wrong with their relationship. Not that I would wish divorce on anybody but in this case the book helped this woman, it freed her," remembered Peter Stamm. Stefan Hertmans added a story about how a book he wrote based on his grandfather's World War I journal inspired a reader, whose grandfather had also fought in World War I, to research his past. "He found his journal and you won't believe it but my grandfather actually saved his grandfather. He told me that if it wasn't for my grandfather, he wouldn't be here. That was a powerful moment."

An interesting question was raised, namely whether "the book's voice" remains even after it is translated? Whether it is not lost? "I'm happy that so many books get translated but I'm not that keen on communicating with the translators. However, we do have to stay in touch," said Peter Stamm. "I respect the translators very much. Whenever they contact me, they have many questions, they may be interested in the dialect or various details. They definitely try to keep my voice and convey the story the way I intended it," added Stefan Hertmans. In reply to the opening question and to close the debate, it was said that a book is an organic medium, and therefore neither a hammer nor an axe.