Kultura nesmí mlčet

01.07.2023

Muž mnoha talentů, básník, prozaik, esejista, překladatel, performer a režisér Serhij Žadan je bezesporu jednou z největších hvězd ukrajinské kultury a také letošního ročníku Světa knihy Praha. Na festivalu ho uvítaly stovky diváků a čtenářů. 

Serhij se v Praze objevil už loni, kdy tu vystupoval se svou skupinou Sobaky. Letos ke koncertu přidal ještě představení svého nového románu Internát. Páteční setkání s návštěvníky veletrhu se ale zdaleka netočilo jen kolem psaní, diskutovalo se o směřování ukrajinské kultury, o pomoci, o situaci současné i té budoucí. Energie ze Serhije přímo tryskala, mluvil rychle, zaníceně, zajímavě. Diváky snadno strhl k diskusi. Jindy ostýchavé publikum pak pokládalo jednu otázku za druhou. Nebylo žádným překvapením, že mezi návštěvníky bylo mnoho Serhijových krajanů, kteří našli útočiště právě v České republice. 

"Od začátku agrese bylo pro mě komplikované cokoli tvořit," přiznával Serhij. "Jazyk najednou nestačil, měl své limity. Moc dobře si ale pamatuju na první moment, kdy jsme začali znovu hrát a najednou všechno dostalo smysl. Hráli jsme v metru v Charkově, kde se schovávaly stovky obyvatel. Měli jsme kytaru, začali jsme zpívat, děti se přidaly a já to najednou pochopil. Došlo mi, že i v takové situaci, v jaké jsme se ocitli, je třeba nadále koncertovat, pořádat setkání. Kultura nesmí mlčet, nesmí se zastavit. Když všichni zpívají, je to energie, síla." 

Serhijův nový román Internát se odehrává na východní Ukrajině a i ten je samozřejmě ovlivněn válkou. "Hlavní hrdina jede vyzvednout synovce do druhého města, když začne velká ofenzíva, jež mu cestu zkomplikuje a hlavního hrdinu změní," prozradil Serhij a přidal zamyšlení nad pojmem hrdina – hrdinství. 

"Na Ukrajině hrdinství dostává jiný rozměr, vlastně mnoho rozměrů. Hrdina je člověk, který vezme do ruky zbraň a bojuje. Hrdina je ale i civilista, který zachraňuje druhé, je to i dobrovolník a je to také ten, kdo zachraňuje naše kulturní dědictví, památky," dodal Serhij a podělil se s návštěvníky o příběh jednoho hrdinství, které možná na první pohled jako hrdinství nevypadá, ale rozhodně jím je. 

"Je to příběh jedné mé známé sloužící v ukrajinské armádě. Dozvěděla se, že daleko od Charkova zůstala v tzv. šedé zóně mezi naší a ruskou armádou skupina lidí, dospělých i dětí. Nestihli se evakuovat a nevěděli, co mají dělat, kam jít nebo jestli zůstat. Oblékla se do civilních šatů, dostala se za nimi a začala je přesvědčovat, že musí všechno opustit a rychle jít na ukrajinskou stranu. Nechtěli, protestovali, byli na ni hrubí, ale ona se nedala. Vzala za ruku dvě děti a odcházela. Díky tomu, že trvala na svém, pak skutečně odešli i ostatní. Všechny se je podařilo dostat včas do Charkova, zachránit je. Moje známá projevila velkou statečnost a sílu nejen tím, že se za těmi lidmi vydala, ale i tím, že je přesvědčila, aby ji následovali. Chtěla je stůj co stůj zachránit, a to se podařilo. I to je hrdinství." 

Debata se dále stočila k otázce složitého postavení ukrajinštiny. "Jsou lidé, kteří na Ukrajině žijí, ale mluvit ukrajinsky nechtějí. V zahraničí se mě zase udiveně ptají, jestli jsou ruština a ukrajinština tak odlišné. Ukrajinština je takový náš vnitřní jazykový problém," přiznal Serhij.

 Další otázka, na níž odpovídal, se týkala mladé ukrajinské generace. Jaká vlastně je? "Mladí lidé, kterým je šestnáct, sedmnáct, osmnáct, pro sebe teprve objevují ukrajinství. Možná je těžko pochopitelné, že do té doby mluvili rusky, dívali se na ruský program a teprve teď objevují svou historii, nový vesmír a začínají od nuly, ale je to tak. Teprve teď si začínají uvědomovat, kdo jsou," vysvětloval Serhij, který je hodně aktivní na síti TikTok, kde recituje své verše a má tedy mnoho mladých sledujících. 

Zajímavý byl i Serhijův pohled na současnou a budoucí ukrajinskou literaturu, na to, jak ji ovlivnila válka. "O válce se bude hodně psát, určitě literaturu ovlivní, ale ta doba ještě nepřišla. Teď vzniká hlavně poezie a krátké texty. Na větší pojednání potřebujeme odstup. Cítím velký zájem ze zahraničí, kde by chtěli znát náš pohled na válku, vidět ji i jinak než prostřednictvím zpravodajství, ale zatím tuhle poptávku splnit neumíme. Ještě potřebujeme čas." 

Sám Serhij vydal knihu facebookových příspěvků, které mají velkou vypovídací hodnotu o situaci, v níž se Ukrajina a její obyvatelé nacházejí. "Kdyby mi někdo před dvěma lety řekl, že vydám knihu svých facebookových postů, vysmál bych se mu s tím, že k čemu by taková kniha byla. Ale teď vím, že německý nakladatel, který o knihu hodně stál, měl pravdu. Mělo to smysl. Ukázalo to světu válku z jiného pohledu, než jak je prezentována ve zpravodajství."

Serhij dále dodal, že si velmi váží pozvání na Svět knihy Praha, protože právě kultura pomáhá komunikaci mezi národy, pochopení situace. "Kultura je důležitá i ve válce. Především ve válce!"