Laurent Binet: Příběh atentátu na Heydricha v sobě má jedinečnou kombinaci barbarství, odvahy, odboje, tragédie a dramatu

Do širokého čtenářského povědomí se Laurent Binet zapsal v roce 2010 románem HHhH, oceněným Prix Goncourt za nejlepší románovou prvotinu. Osobitý pohled na pozadí atentátu na Reinharda Heydricha si získal velkou čtenářskou přízeň a kniha byla i filmově zpracována. V roce 2015 se čtenáři dočkali dalšího románu, brilantní a zábavné sémiologicko-konspirační hříčky Sedmá funkce jazyka, za nějž autor obdržel několik literárních cen. Za nejnovější román Civilizace získal významnou cenu Francouzské akademie. Setkejte se s význačným autorem na Světě knihy.

Foto: Penguin Book Australia - Enfinbref

Váš román HHhH se setkal s mimořádným ohlasem, i když pojednává o v zahraničí poměrně málo známých událostech. Jak si vysvětlujete, že měl váš příběh takový úspěch?

To je vcelku prosté. Druhá světová válka nás nepřestává fascinovat a právě tento příběh je kromě toho zcela jedinečnou kombinací barbarství, odvahy, odboje, tragédie a dramatu. Jak sama operace Anthropoid, tak Heydrichův vzestup mají navíc neuvěřitelný románový náboj. Když jsem na ten příběh narazil, ještě jsem netušil, že sledovat Heydrichovu kariéru směrem do minulosti znamená také objevovat dějiny celé Třetí říše, což bylo vskutku vzrušující. Co se týče samotného atentátu, jeho příprav a následků, tak tato skutečná událost je tím největším příběhem, jaký jsem kdy slyšel.

Francouzský spisovatel Laurent Binet: Chtěl jsem ukázat, že o dějinách hodně rozhoduje náhoda

Vypůjčíme-li si výraz používaný španělským spisovatelem Javierem Cercasem, pak tato kniha splňovala kritéria románu-pravdy. Vy jste se ale navzdory jejímu úspěchu rozhodl tento postup neopakovat a v knize Sedmá funkce jazyka jste raději sáhl po žánru detektivky (místy připomínající film Eyes Wide Shut). Začínáte historickou skutečností - smrtí Rolanda Barthese - ale popisujete ji jako záměrnou, nikoliv náhodnou událost. Co bylo cílem tohoto 'historického posunu'? V Civilizaci jdete ještě dál a přepisujete celé dějiny. Děj se odehrává ve světě, ve kterém Evropané neobjevili Ameriku, a namísto toho se konala invaze Inků do Evropy. Jaké možnosti vyjádření skrývá tato uchronie v porovnání s románem-pravdou?

Po deseti letech strávených snahou o co nejvěrnější rekonstrukci historických faktů operace Anthropoid jsem potřeboval změnit jak téma, tak metodu a konečně se konfrontovat s beletrií. Vzpomínám si, jak David Vann v jednom rozhovoru řekl, že se mu kniha HHhH líbila, ale že mě nepovažuje za romanopisce, protože jsem nenapsal nic beletristického. Možná jsem mu chtěl podvědomě dokázat, že se mýlí. "Chceš beletrii? Máš ji mít." Začalo to zcela delirantním příběhem knihy Sedmá funkce jazyka a pak přišel nejfiktivnější námět ze všech: zabití Kryštofa Kolumba, které má za následek proměnu celých světových dějin. Tak či onak pro mě tyto tři romány tvoří jakousi trilogii, protože se každý po svém zamýšlejí nad komplexním vztahem mezi fikcí a skutečností.

Jak byste jednou větou definoval literaturu?

Literatura je forma přiřazená textu nebo, jak řekl lingvista Rus Roman Jakobson, který působil také v Československu, „poetická funkce jazyka“.

Na festivalu se můžete s Laurentem Binetem setkat a dozvědět se o jeho názorech na literaturu v sobotu v 11 hodin, o vztahu mezi fikcí a skutečností pak v debatě s Alenou Mornštajnovou v pátek ve 12 hodin. Rezervujte si své místo na pořadech.

Ptal se Guillaume Basset.