Nikdy nevíme, jak to dopadne

Dva mistři detektivek, islandský autor švýcarského původu Joachim B. Schmidt a německá hvězda Volker Kutscher se setkali na Světě knihy, aby si pod moderátorskou taktovkou čerstvého držitele Ceny Magnesia litera za detektivku Františka Šmehlíka povídali nejen o žánru, který všem třem koluje v žilách.

"Nechci psát detektivky jako Agatha Christie, které se budou číst u krbu. Píšu vlastně společenský román. Chci vykreslit atmosféru německé společnosti třicátých let, ukázat, jak se tehdy žilo a jak se zrodila diktatura. Kriminální zápletka je vlastně jen hnacím motorem, který udržuje čtenáře v napětí," vysvětloval Volker Kutscher, jehož knihy s hlavním hrdinou Gereonem Rathem se prodávají v šedesáti zemích světa a staly se základem úspěšného seriálu Babylon Berlin. 

Joachim B. Schmidt, který své příběhy situuje do drsného prostředí Islandu, se přiznal, že k psaní přistupuje podobně. I pro něj je kriminální zápletka až na druhém místě. "Pro mě jsou nejdůležitější sociální problémy, třeba mizení rybolovu na Islandu. V určitých úsecích tak moje kniha není detektivka, ale spíš společenský román. Přesto jsem vnímán jako autor detektivek." 

Volker Kutcher k tomu dodal, že detektivky se přece jen prodávají lépe než společenské romány, a proto nakladatelé vydávají za detektivky i knihy, které jimi tak úplně nejsou. "Nejen nakladatelé to tak dělají, já to dokonce dělám sám. Moje první knihy se neprodávaly, tak jsem si říkal, že zkusím napsat detektivku, a vidíte, zabralo to," smál se Joachim B. Schmidt. "Čtenáři mi někdy říkají, že některé pasáže vůbec nejsou detektivka a že bych to měl změnit, ale tím se nenechávám ovlivnit. Člověk by měl psát tak, jak to chce on sám," dodal Volker Kutscher. 

Františka Šmehlíka, jehož knihy si cestu do světa teprve budou hledat, zajímalo, jak se liší reakce zahraničních čtenářů na Schmidtovy knihy z islandského prostředí a jak je vnímají sami Islanďané. "Pro německy hovořící čtenáře je Island exotický, vzdálený, zajímá je, jak se tam žije. Pak jsou překvapení, že tam mají lidé podobné problémy, jako mají oni. Na Islandu mizí rybolov, v Německu zase třeba hornictví. Výsledek je stejný - celé vesnice nemají práci. A islandští čtenáři? Jsou rádi, že někdo píše o jejich problémech. Já mám navíc jistý odstup, vidím jejich problémy z trochu jiné perspektivy. Zdá se, že právě to je baví," vysvětloval Joachim B. Schmidt.

Františka Šmehlíka dále zajímalo, jak oba autoři vnímají své hlavní hrdiny, jaký k nim mají vztah, jak s nimi pracují. "Když jsem si vymyslel Gereona Ratha, bylo pro mě důležité, že to není perfektní hrdina. Nemám rád hrdiny, kteří nemají žádné chyby a dostanou do postele každou ženskou," říkal s humorem Volker Kutscher.

"Pro mě bylo důležité, že Gereon má i pár charakterových chyb. Musel jsem je ale napsat tak, aby mu je čtenáři prominuli, aby mu drželi palce i přesto, že není perfektní. Aby pochopili, proč se chová nějakým způsobem. Jeho nejednoznačnost mě na něm baví." Hlavním hrdinou knihy Joachima B. Schmidta je Kalmann, podivínský samozvaný šerif z vesnice na nejsevernějším cípu Islandu. 

Právě jeho pohledem Joachim B. Schmidt příběh knihy nazvané jednoduše Kalmann líčí. "Já jsem v Kalmanna vložil absolutní důvěru, jdu s ním a on mi určuje, jak se bude příběh vyvíjet." Oba pánové se shodli, že se jim příběh i hrdina vyvíjí až v průběhu psaní. "Na začátku mám pár nápadů, ale který se při psaní prosadí, to se vždycky teprve ukáže. Nikdy nevím, jak to celé dopadne,"dodal závěrem "detektivkového setkání" Volker Kutscher.