Do Brna míří druhá část knihovny Milana Kundery

Ředitel Moravské zemské knihovny prof. PhDr. Tomáš Kubíček Ph.D. má lví podíl na tom, že byla v Brně na jaře letošního roku otevřena Knihovna Milana Kundery. Ta nyní obsahuje na tři tisíce autorských publikací, část listinného archivu včetně korespondence a dále jsou součástí fondu rovněž odborné práce o jeho tvorbě a o něm samotném. Jde ale zatím jen o první část spisovatelovy knihovny. Nyní se na stěhování chystá i část druhá.

Zastihla jsem vás právě ve chvíli, kdy jste na cestě pro druhou část knihovny Milana Kundery. Jaké knihy v ní jsou?

Jde o osobní knihovnu Milana Kundery. Tedy knihy, které považoval za důležité mít po ruce. Badatelsky zajímavá část celé kolekce. Podobně jako tomu v případě osobních knihoven bývá, tato nám umožní rekonstruovat zdroje Kunderova myšlení, prostor, v němž se intelektuálně pohyboval a který ho inspiroval. Samozřejmě nejde o úplný zdroj, Nezapomeňme, že kvůli odchodu do exilu se Milan Kundera musel své brněnské a pražské osobní knihovny vzdát. V Paříži ji tedy začal budovat znovu. Přesto se domnívám, že je cenným materiálem pro poznání jeho osobnosti.

Co vás teď čeká? Bude vše probíhat stejně jako v případě převozu první části knihovny? Co se jeví jako organizačně nesložitější?

Opět jde o část fondu, která bude badatelům a čtenářům zpřístupněna v Knihovně Milana Kundery, která má své místo v budově Moravské zemské knihovny. Bude tedy třeba ji zkatalogizovat a zpřístupnit. Nelehký je už její převoz z Paříže, který by se neobešel bez obrovské pomoci paní Věry Kunderové, a velkou práci na jejím zpřístupnění musí odvést i moji kolegové a kolegyně z knihovny.

První část knihovny je již v Brně otevřena, jaký jste zatím zaznamenali ohlas?

Myslím, že odpovídá významu osobnosti Milana Kundery. Zájem mají nejenom brněnští či čeští čtenáři, velké množství návštěvníků je také ze zahraničí. Přicházejí studenti a studentky ze zahraničních univerzit, už jsme tu měli i hosty na dlouhodobější stáže. Ti se zajímají například o různé jazykové mutace jednotlivých románů. V řadě knih najdete autorovy vpisky, jež souvisejí s prací s překladateli. Převod z jednoho jazyka do druhého se neděje bez určité ztráty či posunu významu. Díky těmto komentářům a poznámkám je možné sledovat, jak bedlivě Milan Kundera pozoroval tyto možné významové posuny a pokoušel se jednotlivé jazykové mutace co nejvíce přiblížit českému či později francouzskému originálu nebo navést své překladatele k těmto klíčovým významům.

Co byste v knihovně Milana Kundery ještě rádi realizovali?

Především bychom chtěli od začátku příštího roku začít s pilotním programem knihovny. Už letos na podzim zde přivítáme například Roberta Menasseho, pravděpodobně nejzajímavějšího současného rakouského spisovatele, či výrazného intelektuála, právníka i sociologa Jiřího Přibáně. Programová rada Knihovny Milana Kundery rozhodla, že sjednocujícím tématem příštího ročníku bude téma evropských hodnot a evropské identity – což souvisí se znovu vydávaným esejem Únos Západu aneb Tragédie střední Evropy. Ten sice spatřil světlo světa už v roce 1983, ale nyní je aktuálně vydáván v bezpočtu jazyků a slaví mimořádný čtenářský úspěch. Tomu budeme přizpůsobovat i hosty, které budeme zvát. Také připravujeme prezentací Kunderova díla tak, aby návštěvník získal rozsáhlejší informace o Kunderovi a jeho místu v české i světové literatuře. Stranou pozornosti nezůstane vztah Milana Kundery a Brna. Připravujeme rovněž edukativní programy pro střední školy a tematická setkání například ve spolupráci s francouzským velvyslanectvím. 

Na zářijovém veletrhu Svět knihy v Plzni budete o Milanu Kunderovi hovořit. Co máte pro návštěvníky připraveno?

Mělo by jít o debatu s fenomenální překladatelkou Annou Kareninovou, je tedy logické, že část bude věnována i umění překladu, ale jistě dojde i na povídání o Kunderových románech a jeho esejích, o jeho přínosu do dějin evropského romanopisectví, v nichž svým způsobem završuje jednu z podstatných linií románového dědictví – tu která vnímá román jako nástroj poznání lidské existence a identity. No a o Knihovně určitě také bude řeč… 

Jaký pocit se vám tzv. na první dobrou vybaví při vyslovení jména Milan Kundera?

Těžko převádět pocity do slov. Ta rovnice takto nefunguje. Je to směs radosti a smutku. Radosti, že jsem si s ním mohl povídat, a smutku, že už ne.