Seznamte se s nejpopulárnějším švédským autorem Janem Guillou, jehož život připomíná napínavý román

Svět knihy Plzeň zakončí dva dny věnované literatuře setkáním s Janem Guillou. Švédský spisovatel a novinář se ve své rodné zemi těší obrovské popularitě, zároveň však vyvolává i opovržení. Vyhraněné názory a kontroverze na jedné straně, skandální novinářská odhalení, miliony prodaných knih a nesporný literární talent na straně druhé dělají z Guilloua velmi zajímavou osobnost, spisovatele, jehož vlastní život by vydal na román. 

Jan Guillou se narodil na předměstí Stockholmu a do života nevykročil příliš šťastně. Jeho otec svou novou rodinu záhy opustil a jeho místo nahradil otčím, o kterém Guillou dodnes mluví jako o sadistovi. Mladý Jan se naučil řešit své problémy násilím a hrubostmi, a proto byl vyloučen z výběrové střední školy. Místo toho nastoupil na chlapecký internát Solbacka, kde panovaly velmi drsné podmínky. Se svým dramatickým dospíváním v rodině a ve škole Jan Guillou zúčtoval v částečně autobiografickém románu Zloba mezi námi. 

Největší švédská zpravodajská aféra

Guillou se vydal na novinářskou dráhu a poměrně rychle slavil úspěchy. První reportáže napsal mimo jiné i o škole Solbacka, kterou informace uvedené v článcích velmi poškodily a nakonec byla v roce 1973 uzavřena. Ve stejném roce však vyšla jiná Guillouva reportáž, která jejímu autorovi navždy změnila život. Spolu s kolegou Peterem Brattem odhalili činnost tajné švédské zpravodajské agentury Informationsbyrån (zkráceně IB). Organizace fungovala mimo běžné zpravodajské služby a švédský parlament si nebyl vědom jejích aktivit. Šéf IB reportoval pouze několika lidem - nejpravděpodobněji ministru obrany a premiérovi. IB shromažďovala citlivé informace o Švédech levicového smýšlení, infiltrovala se na půdu zahraničních ambasád a její tajné operace byly v přímém rozporu s oficiální švédskou politikou. Guillou byl se svým kolegou a s dalším spolupracovníkem za reportáž na 10 měsíců odsouzen. Oficiálním důvodem byla špionáž, což zavání životní ironií. Slavné skandální odhalení totiž uváděl palcový titulek Švédská špionáž.

Zdroj: https://www.minnenasjournal.nu/

Švédský parlament záhy upravil zákon, díky kterém mohla IB existovat. Rozsudek nad novináři však zůstal stejný. Gillou se k této zkušenosti čas od času vrací a mluví o zlobě, která v něm už napořád zůstane. I po odchodu z vězení se Jan Guillou dál věnoval novinařině. Na svém kontě má například odhalení operací CIA na švédském území. Aféru IB však už co do velikosti a důsledků nic nepřekonalo. 

Zhruba před 10 let ulpělo podezření z kontaktů se špiony i na Guillouovi. Švédský bulvární deník Expressen obvinil novináře z toho, že se koncem 60. let stal tajným agentem KGB. Skandálním tvrzením se zabývala ombudsmanka švédského tisku i Švédská tisková rada a společnost diskutovala v souvislosti s deníkem Expressen o nezodpovědné žurnalistické práci. Sám Jan Guillou informaci o kontaktech se Sověty potvrdil, řekl však, že chtěl buňku infiltrovat pro novinářské účely. Jeho tvrzení ověřovala švédská bezpečnostní agentura. Guillou však nebyl obviněn z žádné ilegální činnosti. 

Od švédského Bonda po dějiny 20. století

Své zkušenosti se světem tajných agentů přetavil Jan Guillou do série o švédském vojenském špionovi Carlu Hamiltonovi alias Coq Rouge. Na rozdíl od bondovek zahrávajících si s fakty podle potřeb příběhu se do Guillouových knih promítá spisovatelova novinářská zkušenost a požadavek realističnosti. Na Hamiltona navázala templářská trilogie a v roce 2011 vydal Guillou první knihu ze série Velké století. Rozsáhlá rodinná sága líčí nejenom zajímavé osudy tří chudých bratrů z norské rybářské vesnice, které se odvíjejí od roku 1900. Sleduje také jejich rodinné příslušníky ve Švédsku, Německu, USA, Anglii a koloniální Africe. A na pozadí rodinných dramat ukazuje historii 20. století. Jan Guillou zatím dovyprávěl až do roku 1968 (česky kniha vyjde v roce 2019). Při setkání na Světě knihy Plzeň však prozradí o něco víc.

Jan Guillou: Velké století
> sobota, 18.00 / Kavárna