Tarantino je filmový hračička 

Režisér Quentin Tarantino je svéráznou postavou hollywoodského světa. Jeho filmy se nepodobají ničemu jinému, jsou šílené, krvavé, absurdní, ale přesto nebo právě proto jsou to hity, které milují fanoušci po celém světě. Jeden z nich – francouzský komiksový autor Amazing Améziane – dokonce tak moc, že o něm a jeho filmech vytvořil výpravný komiks nazvaný Tarantino o Quentinovi (vydává Albatros). Do češtiny tuhle neobvyklou (o Tarantinovi to ani jinak nešlo) knihu přeložil Petr Himmel.

Znal jste Tarantinovu tvorbu dobře, než jste začal překládat komiks Tarantino o

Quentinovi?

Mám jeho filmy rád, ale nemůžu říct, že bych na něj byl specialista. Při překládání komiksu

jsem musel všechny filmy znovu zhlédnout, protože v komiksu je hodně odkazů na filmy, 

a abych je mohl dobře přeložit, musel jsem danou situaci vidět. Hodně jsem také musel na

internetu dohledávat a ověřovat postavy, takže postupně jsem Tarantinovy filmy více a více

poznával, ale specialista rozhodně nejsem.

Proč jsou některá slova začerněná?

Takto to bylo i ve francouzském originále a autor, s kterým jsem při překládání hodně

komunikoval, si to tak přál. Začerněná jsou vulgární nebo nekorektní slova, například slovo

"negr". O rasismu je v komiksu celá jedna pasáž popisující slovní válku, kterou vedl s

Tarantinem slavný herec Laurence Fishburne. Ten Tarantina nařkl, že příliš používá právě

slovo "negr". I Leonardo Di Caprio v roli otrokáře ve filmu Nespoutaný Django měl s tímhle

slovem problém a nechtěl ho říkat. Samuel L. Jackson mu ale vysvětlil, že nemá cenu se kvůli

tomu nervovat, protože to byla realita, takhle se otrokáři k černochům chovali. Je to realita, za

kterou se teď bílí Američané stydí, a nemá cenu tu realitu překrucovat.

Jak se překládá komiks? Některé stránky jsou změtí komiksových bublin, že si neumím

představit, jak jste se v tom při překladu vyznal a jak se v tom pak vyznal český grafik?

U klasických komiksových stripů to je jednoduché. Označíte okénko jedna a bublinu jedna,

dvě nebo tři. Je ale pravda, že v tomhle komiksu to jednoduché nebylo. Když máte obrázek

přes půl stránky a v něm spoustu bublin, je to složitější. V podkladech ke komiksům od

zahraničních nakladatelů jsou prázdné bubliny, do nichž se sází český text. Grafik musí

pochopit, co kam patří. Naštěstí naše sazečka Lenka Hilburgerová umí francouzsky, takže si 

s pomocí originální knížky domyslela, co v které bublině je.

Byl tam nějaký překladatelský oříšek?

Je tam spousta věcí, které jsem si musel ověřit, jak byly přeložené do češtiny. Pak je tam

hodně popkulturních odkazů a slovních hříček, které Tarantino rád používá a někdy je trochu

náročné je pochopit. Neřekl bych, že by tam bylo něco, co by nešlo přeložit nebo se to nedalo

vysvětlit. Jsou tam ale věci, které vyžadovaly vysvětlující poznámky překladatele pod čarou.

Jinak tam ale žádný velký zádrhel nebyl.

Co jste si z téhle knížky odnesl za dojem o Tarantinovi jako člověku?

Zjistil jsem, a to je mi na něm sympatické, že je jako já slovní hračička. Mám rád vtipy

založené na jazykových hříčkách a to on dělá také. Rád si také hraje s odkazy na postavy

svých filmů. V jednom filmu třeba nějaká postava docela nenápadně odkazuje na jiný. Třeba

ve filmu Gauneři, což je Tarantinův první film, přepadne banda klenotnictví. Jedinou přeživší

postavou je Steve Buscemi, který na začátku říká, že nerad dává spropitné. A ve filmu Kill

Bill, v baru Mazaný Králíček, dostal právě Steve Buscemi roli číšníka. Sám říkal, že si myslí,

že mu tuhle roli dal Tarantino právě proto, že v Gaunerech měl onu repliku o spropitném,

takže je to jako něco, aby si vybral svoji karmu. Nebo Samuel L. Jackson, který se v Pulp

Fiction vykašle na dráhu gangstera, pak ve filmu Kill Bill hraje klavíristu v kostele, kde má

mít Uma Thurman svatbu. Jsou to vtipné detaily, o nichž jsem nevěděl a které mě na něm

mile překvapily.

Který Tarantinův film máte nejraději?

Osm hrozných. Je to film, který se trochu vymyká z jeho tvorby, protože je to western. I když

to vlastně pravý western není a někoho to může zmást. Třeba ženy, které jsou jinak

milovnicemi Tarantinových filmů, Osm hrozných nevidělo, protože je to western, který ženy

obecně moc nebere. Když se na ten film ale podíváte pořádně, zjistíte, že je to spíš komorní

drama nebo divadelní hra. Tarantino v komiksu píše, že až přestane točit filmy, přepíše

některé do podoby divadelní hry. A právě Osm hrozných se k tomu nabízí. Hlavní

protagonisty uvězní sněhová bouře v jednom domě a celý příběh je založen na geniálních

dialozích. Tarantino je na dialogy expert. Dřív si prý myslel, že když člověk umí napsat

krvavou scénu a pár dialogů, že už je režisér, ale postupem času zjistil, že tak jednoduché to

není. Ale stále platí, že na dialozích a krvavých scénách v závěru Tarantino trvá.

Sám Tarantino se na komiksu nějak podílel?

Tarantino na komiksu přímo nespolupracoval, ale autor mu komiks poslal, ještě než vyšel ve

Francii, a Tarantino prý poděkoval a neměl ke komiksu žádné námitky. To je jediné, co od

francouzského nakladatele vím.