Válka zatím nezevšedněla
Dialog mezi oběma novináři, kteří si vzájemně kladli otázky, byl zajímavým pohledem na práci novinářů ve válce. "Jak se změnila ukrajinská žurnalistika za poslední měsíce? Byli jste jako novináři na válku připraveni?" ptal se Tomáš Brolík.
Ukrajinská novinářka Natalii Humeňuk a český žurnalista Tomáši Brolíkovi. Foto: @archiv Svět knihy Praha
"Byli jsme připraveni. Já osobně jsem čtenářům osvětlovala už předchozí světové konflikty, napsala jsem knihu o Donbasu i o Krymu, měla jsem všechno zmapováno a byla jsem na vypuknutí války jako novinářka připravena," řekla Natalia a dodala, že ačkoli je nyní válka přímo v její zemi, žurnalistický přístup jí samotné ani jejích kolegů se tím nemění. "Musíme být profesionální, ať už je válka v jakékoli zemi."
Na dotaz, zda je ukrajinská žurnalistika nezávislá, odpověděla Natalia, že rozhodně ano. "V Rusku a Bělorusku je novinařina spojena s represemi, tam svoboda slova není, ale na Ukrajině panuje demokracie, máme prezidenta, který byl zvolen v regulérních volbách, můžeme informovat o všem, co se děje." Otázkou je podle ní jen etika, jak válečné zločiny podat.
"Nutíme traumatizované lidi, aby mluvili o svých traumatech stále dokola. Říkám si, jestli je musíme znovu trápit. Je to velké dilema, jak s výpověďmi lidí pracovat." K tomu Tomáš ze své zkušenosti doplnil, že na Ukrajině se pohybuje několik televizních štábů, každý samozřejmě chce mít výpovědi svědků zločinů, a tak se například lidí v Buči ptali všichni stále na to samé, což pro ně muselo být těžké. Natalia k tomu uvedla, že od začátku války bylo na Ukrajině akreditováno deset tisíc novinářů, a přece podle jejího názoru pokryli jen asi dvacet procent dění. Spousta věcí zůstala skryta. "Velká média mohou válce věnovat dva tři články nebo reportáže denně, ale příběhů je mnohem víc. Zůstáváme jen napovrchu, na místech, kde padají bomby. Generální prokuratura zaznamenala šestnáct tisíc válečných zločinů a to jistě není konečné číslo. O většině z nich světová média nic neví," dodala Natalia.
K otázce, zda mohou zprávy z války čtenářům i samotným médiím zevšednět, přidala zkušenost z nedávné návštěvy Washingtonu. "Přesně na to se mě lidé na besedách ptali. Může nastat všeobecná únava z informací o válce? Že lidi přestane zajímat? Já doufám, že se to nestane. Čtyři měsíce je podle mě příliš krátká doba na to, aby nám válka zevšedněla." Natalia se pak na Tomáše obrátila s otázkou, jak vnímá válku na Ukrajině česká společnost?
"Je to jiné než dosavadní válečné konflikty, které ve světě v posledních letech probíhaly. Většina z nich byla daleko, v prostředí, které nám je cizí. Ukrajina je ale blízko a prostředím je nám podobná. Je to najednou útok na něco blízkého." Na otázku, co zajímá české čtenáře, odpověděl Tomáš Brolík slovy, že zprávy, které nejsou banální.
"Náš čtenář očekává, že se dozví něco překvapivého. Když na Ukrajinu vyrážíme, nemáme plán na konkrétní článek, reagujeme na situaci na místě," dodal Tomáš Brolík s tím, že na další cestu na Ukrajinu se chystá právě v těchto dnech. Natalia tam míří také. Možná se potkají na stejných místech, u stejných událostí.